Rozhovor s Ježíšem - tématem je Sobota

Milý Pane, děkuji, že mi věnuješ svůj čas. Prosím, nerozumím tomu, proč je v Bibli psáno o sobotě, ale většina křesťanů světí neděli jako den odpočinku, pomůžeš mi tomu porozumět?

Když vystoupil a uviděl veliký zástup, byl nad nimi hluboce pohnut, protože byli jako ovce, které nemají pastýře. A začal je učit mnohým věcem. (Marek 6,34)

Pane Ježíši, děkuji Ti, že mne chceš učit. A to jsi byl také ty, kdo i ve Starém zákoně Izraelský národ doprovázel a učil?

..všichni byli pokřtěni v Mojžíše v oblaku a v moři, všichni jedli týž duchovní pokrm a všichni pili týž duchovní nápoj; pili totiž z duchovní skály, která je doprovázela, a tou skálou byl Kristus. (1Kor 10,2-4)

Musíme brát vážně tedy i Starý zákon?

Zkoumáte Písma, protože se domníváte, že v nich máte věčný život, a právě ona svědčí o mně. (Jan 5,39)

Hovoří i tvůj služebník apoštol Pavel o stálé závaznosti písem Starého zákona?

Ty však zůstávej v tom, čemu ses naučil a o čem jsi byl plně přesvědčen, věda, od koho ses to naučil; od dětství přece znáš svatá Písma, jež ti mohou dát moudrost k záchraně skrze víru, která je v Kristu Ježíši. Veškeré Písmo je vdechnuté Bohem a je užitečné k učení, k usvědčování, k napravování, k výchově ve spravedlnosti (2Tim 3,14-16)

Hned na začátku Bible je zpráva, že celá Země byla stvořena v šesti dnech a šestého dne byl stvořen člověk. Jakého jsi člověka vytvořil?

Bůh stvořil člověka ke svému obrazu, stvořil ho k obrazu Božímu, stvořil je muže a ženu. (1Mojžíšova 1,27)

Takže člověk byl v úplné shodě s tebou. Proč dnes není žádný člověk obrazem Božím?

Všichni zhřešili a postrádají Boží slávu (Římanům 3,23)

Jak se tedy Pane Ježíši můžeme opět stát spravedlivými a být zachráněni?

„Já jsem ta Cesta, Pravda i Život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne. (Jan 14,6) Vyznáš-li svými ústy Pána Ježíše a uvěříš-li ve svém srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš zachráněn. (Řím 10,9) Žádný, kdo v něm zůstává, nehřeší. (1Jan 3,6)

Jak se může znovu stát, aby člověk měl zákon Boží v srdci?

Těm však, kteří ho přijali, dal pravomoc stát se Božími dětmi, těm, kteří věří v Jeho jméno. (Jan1,12) Kdo zachovává jeho přikázání, zůstává v Bohu a Bůh v něm; že v nás zůstává, poznáváme podle Ducha, kterého nám dal. (1Jan 3,24)

Děkuji ti, že jsi stvořil naši Zemi, mě a všechny lidi. Dal jsi nám za úkol se o zemi starat a pracovat, ale určil jsi i zvláštní čas jen pro nás dva, abychom se scházeli?

Bůh sedmý den požehnal a posvětil ho, protože v něm přestal s veškerým svým dílem, které Bůh stvořil a učinil. (Genesis 2,3)

Který den je u tebe, Pane, sedmý?

Šest dní to budete sbírat, ale sedmý den je sobota, v ní nic nebude. (2Moj 16,26)

A co Abraham – otec víry a Izraelité s Mojžíšem, dříve než dostali tvůj zákon písemně na hoře Sinaj?

Protože mne Abraham uposlechl a zachovával, co jsem mu uložil, mé příkazy, má ustanovení a mé zákony. (Mojžíšova 26,5)

Mojžíš pak řekl: Snězte to dnes, protože dnes je sobota Hospodinova. Dnes na poli nic nenaleznete. Šest dní to budete sbírat, ale sedmý den je sobota, v ní nic nebude....Dům izraelský to pojmenoval mana. (Exodus 16,25-26)

Zachovával Boží lid vždycky sobotu pečlivě?

Hospodin řekl Mojžíšovi: Jak dlouho budete odmítat zachovávat mé příkazy a zákony? Hleďte, vždyť Hospodin vám dal sobotu, proto vám šestého dne dává pokrm na dva dny. Zůstaňte každý, kde jste, ať nikdo sedmého dne nevychází ze svého místa. Lid tedy sedmého dne odpočíval. (2Moj 16,28-30)

Izraelci v Egyptě na tvé zákony a den odpočinku pozapomněli, dal jsi jim to pak písemně na kamenných deskách a zdůraznil, aby na sobotní den nezapomínali?

Pamatuj na sobotní den, abys ho posvětil. Šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svou práci, ale sedmý den je sobota patřící Hospodinu, tvému Bohu. Nebudeš dělat žádnou práci ty ani tvůj syn ani tvá dcera, tvůj otrok ani tvá otrokyně, tvé zvíře ani tvůj příchozí, který je ve tvých branách, protože šest dní Hospodin dělal nebesa a zemi, moře a všechno, co je v nich, a sedmý den odpočinul. Proto Hospodin požehnal sobotní den a posvětil ho. (Exodus 20, 8-11)

Dobře pane Ježíši, ale proč je sobotní den tak důležitý?

Bůh sedmý den požehnal a posvětil ho..(Genesis 2,3)

Promluv k synům Izraele: Jistě budete zachovávat mé soboty, neboť to je znamení mezi mnou a vámi po všechny vaše generace, abyste věděli, že já Hospodin vás posvěcuji. (Exodus 31,13)

A budeš to mít za znamení na ruce a za připomínku mezi očima, aby Hospodinův zákon byl ve tvých ústech, protože silnou rukou tě Hospodin vyvedl z Egypta. (Exodus 13,9)

No ale to se týká jen potomků Abrahama, nebo ne?

Dědictví je proto z víry, aby bylo podle milosti a aby bylo toto zaslíbení platné pro veškeré potomstvo, nejen pro ty, kdo jsou ze Zákona, ale i pro ty, kdo jsou z víry Abrahama, jenž je otcem nás všech, jak je napsáno: ‚Ustanovil jsem tě za otce mnohých národů.‘(Římanům 4,16-17)

Písmo předvídalo, že Bůh ospravedlní pohany na základě víry; dopředu oznámilo Abrahamovi: ‚V tobě budou požehnány všechny národy.‘ (Gal 3,8)

Opravdu není sobota jen pro židovský národ?

A řekl jim: „Sobota byla učiněna pro člověka, a ne člověk pro sobotu. (Marek 2,27)

A kdo je tedy Pánem tohoto dne, kdo jediný by ho mohl pozměnit?

Syn zajisté člověka jest pánem i soboty. (Matouš 12,8 kral.)

A pozměnil jsi někdy Pane sobotní den na neděli?

Neboť amen, pravím vám: Dokud nepomine nebe a země, nepomine jediné nejmenší písmenko ani jedna čárka ze Zákona, dokud se všechno nestane. Kdo by tedy zrušil jediné z těchto nejmenších přikázání a tak učil lidi, bude v království Nebes nazván nejmenším. (Matouš 518)

Pane Ježíši, ale říkají mi, že když jsi za nás zemřel, byl přibit na kříž nejen ceremoniální zákon, ale i mravní desatero, a již nejsme povinni ho cele dodržovat, je to pravda?

„Nedomnívejte se, že jsem přišel zrušit Zákon nebo Proroky; nepřišel jsem je zrušit, nýbrž naplnit. (Mat 5,17)

Nepřišel jsi zákon a proroky zrušit, ale co jsi naplnil?

Mzdou hříchu je smrt, ale darem Boží milosti je život věčný v Kristu Ježíši, našem Pánu. (Řím 6,23)

A jak mám vlastně poznat co je to hřích?

Každý, kdož činí hřích, činíť proti zákonu; nebo hřích jest přestoupení zákona. (1Jan 3,4 kral.)

A jsou závazná stále všechna přikázání Božího zákona?

Kdo by totiž zachoval celý Zákon, ale v jedné věci klopýtl, stal by se vinným ve všech. Vždyť ten, kdo řekl: ‚Nezcizoložíš,‘ řekl také: ‚Nezavraždíš.‘ Jestliže tedy necizoložíš, ale vraždíš, stal ses přestupníkem Zákona. (Jakub 2,10-11)

Pane Ježíši, ale vždyť tebe několikrát kárali, že jsi sobotu porušoval, jak tomu mám rozumět?

Marně mne však uctívají, vyučujíce nauky, jež jsou jen lidskými příkazy.‘ Opustili jste přikázání Boží a držíte tradici lidí.“ (Marek 7,7-8)

Zachováte-li má přikázání, zůstanete v mé lásce, jako já jsem zachoval přikázání svého Otce a zůstávám v jeho lásce.“ (Jan 15,10)

Pane, ale stejně bych potřeboval nějakou jistotu, že i po tvé smrti mám stále dodržovat všech deset přikázání včetně svěcení soboty.

Modlete se, aby k vašemu útěku nedošlo v zimě nebo v sobotu. Neboť tehdy bude velké soužení, jaké nenastalo od počátku světa až do nynějška, a nikdy již nenastane. (Matouš 24, 20-21) Kdo má moje přikázání a zachovává je, ten mě miluje. A kdo mě miluje, bude milován od mého Otce; i já ho budu milovat a zjevím mu sám sebe. (Jan 14,21)

Pane, ale co tví učedníci, zachovávali i po tvém odchodu sobotu, nebo neděli?

Podle svého zvyku k nim Pavel vstoupil a po tři soboty k nim mluvil na základě Písem. (Skutky 17,2)

Netýkalo se to jen Židů? Scházel se Pavel v sobotu i s pohany?

A když vycházeli ze školy Židovské, prosili pohané, aby jim v druhou sobotu mluvili táž slova. V druhou pak sobotu téměř všecko město sešlo se k slyšení slova Božího. A Židé vidouce zástupy, naplněni jsou závistí, a odporovali tomu, co bylo praveno od Pavla, protivíce a rouhajíce se.... Skutky 13,42,44,45 kral.)

Každou sobotu rozmlouval v synagoze a přesvědčoval Židy i Řeky. (Skutky 18,4)

Řekl ale někde apoštol Pavel, jestli máme stále sobotu světit?

A tak zůstává sobotní odpočinutí Božímu lidu. Kdo totiž vešel do jeho odpočinutí, ten také odpočinul od svého díla, tak jako Bůh od svého. Pospěšme si tedy vejít do onoho odpočinutí, aby nikdo nepadl podle stejného příkladu neposlušnosti. (Židům 4,9-11)

Pak tedy ale nerozumím tomu, proč křesťanství zavedlo nedělní odpočinek místo sobotního?

Bude mluvit proti Nejvyššímu a bude hubit svaté Nejvyššího. Bude se snažit změnit doby a zákon. Svatí budou vydáni do jeho rukou až do času a časů a poloviny času. (Daniel 7,25)

To mi chceš říct, že existuje taková mocnost, která si myslí, že může měnit zákon samotného Boha?

Ta žena byla oděna purpurem a šarlatem a ozdobena zlatem, drahými kameny a perlami; ve své ruce měla zlatou číši plnou ohavností a nečistot svého smilstva a na svém čele měla napsané jméno: ‚Tajemství, Babylon, ten veliký, matka smilnic a ohavností země.‘ Uviděl jsem tu ženu zpitou krví svatých a krví Ježíšových svědků. Velice jsem užasl, když jsem ji uviděl. (Zjevení Jana 17,4-6)

Tito hříšní křesťané jsou skutečně přesvědčeni, že mají tak velikou moc jako sám Bůh, je to vůbec možné?

Toto praví Hospodin zástupů: Zeptej se kněží na zákon slovy: (Ageus 2,12)

Stephan Keenan – katolický kněz: „Kdyby (církev) tuto moc neměla, nemohla by to ani učinit, s tím s ní souhlasí všichni náboženští vůdcové. Nemohla by sobotu, sedmý den, nahradit nedělí, prvním dnem týdne – to je změna, pro níž není žádné biblické oprávnění.“ (Keenanův Dogmatický katechismus, str.174)

James Cardinal Gibbons: „Můžete číst Bibli od Genesis po Zjevení a nenajdete jediný řádek podporující svěcení neděle. Písmo dává důraz na posvátnost soboty, dne, který jsme my katolíci nikdy neposvětili.“(The Faith of Our Fathers, p.111)

„Neděle je znamením naší autority… ...církev je nad Biblí a tento přesun zachovávání soboty (na neděli) je důkazem tohoto faktu.“ (Catholic Record of London, Ontario, září 1923)

Samozřejmě, že katolická církev prohlašuje, že tato změna ze soboty na neděli byl její akt (...). A tento akt je znamením její církevní moci a autority v náboženských záležitostech. (Odpověď kancléře C.F. Thomase na dopis z 28. října 1894, adresovaná kardinálu Gibbonsovi.)

Otec Conway: „Jestliže je Bible jediným průvodcem křesťana, potom mají Adventisté sedmého dne pravdu, když spolu se Židy zachovávají sobotu. Není to podivné, že protestanté, kteří pokládají Bibli za svého jediného učitele, následují v této otázce nedůsledně církev? (Krabice otázek, str.179)

Protestanté si neuvědomují, že svěcením neděle přijímají autoritu mluvčího církve, papeže. (Our Sunday Visitor, 5. února 1950.)

„Papež není pouhým představitelem Ježíše Krista, on je Ježíš Kristus sám, ukrytý pod pláštěm těla.“ (The Catholic National, červen 1895)

„Papež má tak velikou důstojnost a je tak vyvýšen, že není pouhým člověkem, ale je jako Bůh, zástupce Boží... Je rovněž božským vladařem a nejvyšším vládcem, králem králů... Kdyby to bylo možné a andělé by mohli chybovat ve své víře, nebo by mohli myslet v rozporu s vírou, mohli by být souzeni a exkomunikováni papežem.“ (Výňatky z Ferrariho Církevního slovníku, článek o papeži)

To jsou silná slova, co k tomu říká Bible?

Podle ustanovení svých otců nechoďte, jejich nařízení nezachovávejte a jejich bůžky se neposkvrňujte. Já jsem Hospodin, váš Bůh. Podle mých ustanovení choďte, má nařízení zachovávejte a plňte je. Svěťte mé soboty a budou znamením mezi mnou a vámi, abyste poznali, že já jsem Hospodin, váš Bůh. (Ezechiel 20,18-20)

A nikoho nenazývejte na zemi svým Otcem, neboť jediný je váš Otec, ten nebeský. (Matouš 23,9)

Ale Pane, jak to bylo tedy s prvními křesťany?

Já jsem jim dal tvé slovo, a svět proti nim pojal nenávist, protože nejsou ze světa, jako já nejsem ze světa. Neprosím, abys je vzal ze světa, ale abys je zachoval od zlého...Posvěť je v pravdě; tvé slovo je pravda. (Jan 17,14-17)

Neprosím jenom za ně, ale i za ty, kteří budou skrze jejich slovo věřit ve mne (Jan 17,20)

A vyslyšel Otec tvou modlitbu; co ukázala historie?

Josephus Flavius - „Neexistuje ani jedno město v Řecku ani v pohanském světě či jiných národech, kam by se nedostal náš zvyk sedmého dne odpočívat!“ (M´Clatchie, Poznámky a otázky o Číně a Japonsku, vydal Dennys, sv.4, číslo7/8, str 100)

1.stol.“Potom duchovní semeno Abrahama uprchlo do Pelly, na druhou stranu Jordánu, kde nalezlo bezpečné útočiště a mohlo sloužit svému Mistru a zachovávat sobotu.“ (Eusebiovy Církevní dějiny, kniha 3, kap.5)

2.stol.„První křesťané měli k sobotě velikou úctu a trávili tento den modlitbami a kázáním. A není o tom třeba pochybovat; naučili se to od samotných apoštolů, jak je doloženo také v několika dalších spisech.“ (Dr.T.H.Morer, anglikánská církev, Rozhovory o dni Páně, str.189, Londýn)

4.stol.„Pradávní křesťané byli velmi pozorní vůči zachovávání soboty, neboli sedmého dne...Je zřejmé, že všechny orientální sbory a velká část světa měla za svátek sobotu...Podobně nám Athanasius říká, že v sobotu pořádali shromáždění ne proto, že by byli nakaženi židovstvím, ale proto, aby uctili Ježíše, Pána soboty. Epifanius tvrdí totéž.“ (Starožitnosti křesťanské církve, sv.II, kniha XX, kap 3, oddíl1, 66.1137.1138)

5.stol.„Téměř všechny sbory na světě oslavují posvátná tajemství (Večeři Páně) každý týden v sobotu. Přesto křesťané v Alexandrii a Římě na základě jakési dávné tradice sobotu přestali zachovávat. Egypťané v sousedství Alexandrie a obyvatelé Théb se stále shromažďují v sobotu.“ (Socrates Scholasticus, Církevní dějiny, 5.22)

15.stol. Erasmus dokládá, že asi 1.500 Čechů nejen že uvědoměle světí sobotu, ale jsou také nazýváni sobotáři – (Sabbatati). - Cox, The Literature of the Sabbath Question, Vol.2.; Truth Triumphant.

16.stol. Kolem roku 1520 nacházeli mnozí sobotáři (Sabbatati) útulek v panství šlechtice Leonerda z Lichtensteinu, protože lichtenštejnská knížata také světila pravou sobotu. - History of the Sabbath, J.N.Andrews.

Dr. Martin Luther - Bůh požehnal a posvětil sobotu pro sebe. Přeje si, aby sobotní přikázání bylo zachováváno a v sedmý den aby bylo kázáno slovo Boží. - Commentary of Genesis, Vol.1.

17.stol. Roku 1668 - Zde v Anglii je asi devět nebo deset sborů, které zachovávají sobotu, mimo mnoho rozptýlených jednotlivců, kteří byli zvláštním způsobem uchráněni před vyhubením. - Stennet, Letters, 1669-1670.

18.stol. Morava – Roku 1738 psal hrabě Zinzendorf o tom, jak on světí sobotu: Již řadu let zachovávám sobotu, jako den odpočinku a neděle užívám k rozšiřování evangelia. - Budingsche Sammlung, 1742.

Přece není možné aby se miliony křesťanů, kteří světí neděli, mýlili!

„Vejděte těsnou branou, protože široká je brána a prostorná cesta, která vede do záhuby; a mnoho je těch, kteří jí vcházejí. Jak těsná je brána a zúžená cesta, která vede do života, a málo je těch, kdo ji nalézají!“ (Matouš 7,13-14)

Jak je ale možné, že sobotu jako sedmý den neuznávají i velcí duchovní vůdci a znalci písma?

Vidíte, bratři, jak vás Bůh povolal: není mezi vámi mnoho moudrých podle těla, ani mnoho mocných, ani mnoho urozených. Ale co je u světa bláznivé, to si vybral Bůh, aby zahanboval moudré, a co je u světa slabé, to si vybral Bůh, aby zahanboval silné. (1Kor 1,26-27)

Ale stejně je to zvláštní, vždyť sedmým dnem v týdnu je u nás neděle, jak je to tedy?

Byl den přípravy a nastávala sobota. Pak se vrátily a připravily vonné látky a oleje. V sobotu podle přikázání zachovaly klid. Prvního dne týdne velmi časně ráno přišly k hrobce nesouce vonné látky, které připravily. (Lukáš 23,54,56: 24,3)

(Ve 20. století začaly převládat dva víkendové dny. Tento fakt vedl u některých kalendářů k umístění neděle na konec týdne. Při pětidenním pracovním týdnu a zaměňování uctívání soboty na neděli, mnozí lidé v posledních letech začali považovat pondělí za počáteční den týdne. Norma ISO a evropské normy předepisují pondělí jako první den týdne. Tato norma ISO 8601 nebyla ale běžně po celém světě přijata.)

Pane já jsem upřimně světil neděli a je mnoho dalších, kteří o sobotě nevědí, budeme zatracení?

Když tedy Bůh přehlédl ty doby nevědomosti, nařizuje (kral. zvěstuje) nyní lidem, aby všichni a všude činili pokání. (Skutky 17,30)

Pane ty jsi ale laskavý a myslím, že nezavrhneš nikoho, kdo v tebe věří, ale nedodržuje celé přikázání.

Kdo říká: ‚Znám ho,‘ a jeho přikázání nezachovává, je lhář a pravda v něm není. (1Jan 2,4)

Ale co tvé nové přikázání „milovat Pána, svého Boha, a milovat svého bližního jako sebe samého,“ neplatí už jenom tyto dvě?

Na těchto dvou přikázáních spočívá celý Zákon a Proroci.“ (Matouš 22,40)

To je totiž láska k Bohu, že zachováváme jeho přikázání. A jeho přikázání nejsou těžká (1Jan 5,3)

Pane říkáš že nejsou těžká, ale mě to moc nejde, pomůžeš mi s tím?

Dám jim své zákony do mysli a napíši jim je na srdce; a budu jim Bohem a oni mi budou lidem. (Židům 8,10)

A odpustíš mi, když se mi opět něco nepovede i přestože se snažím?

Neboť jste zachráněni milostí skrze víru; a ta záchrana není z vás je to Boží dar; není na základě skutků, aby se nikdo nechlubil. (Efeským 2,8-9)

Tak proč se tedy stále bavíme o zákoně, když jsme spaseni z víry a nejsme spaseni na základě skutků?

Neboť jako je tělo bez ducha mrtvé, tak je mrtvá i víra bez skutků. (Jakub 2,26)

To znamená, že věřit znamená taky konat?

„Ne každý, kdo mi říká: ‚Pane, Pane‘, vejde do království Nebes, ale ten, kdo činí vůli mého Otce, který je v nebesích. (Matouš 7,21)

Tvůj služebník Pavel hovořil hodně o víře, tvé lásce a milosti; myslel tím, že když máme Tvou milost, není potřeba již zákona?

Rušíme tedy vírou Zákon? V žádném případě! Naopak, Zákon potvrzujeme.(Římanům 3,31)

Zákon je ovšem svatý, přikázání je svaté, spravedlivé a dobré.(Římanům 7,12)

Pane ještě si vzpomínám, že apoštol Pavel řekl „Ať vás tedy nikdo nesoudí kvůli novoluní nebo sobotám.

Právě tohoto dne nebudete dělat žádnou práci, neboť je to den smíření, aby za vás byl vykonán obřad smíření před Hospodinem, vaším Bohem. Je to pro vás nejsvětější sobota; budete pokořovat své duše. Večer devátého dne toho měsíce, od večera až do večera budete zachovávat svoji sobotu. (Leviticus 23,28,32)

Takže Pavel myslel svátky, které poukazovaly na stín věcí budoucích – Kristovu smrt, a které se také nazývaly sobotami. Pane Ježíši, když to shrnu, nedostanu se do nebe, když vím, že mám dodržovat sobotu a neřídím se tím?

Chceš-li vstoupit do života, zachovej přikázání!“ (Matouš 19,17)

Pane Ježíši, ale zažil jsem v církvi, která světí neděli zázračná uzdravování a mluvení jazyky. Mnozí říkají, že mají od tebe různá poselství, je to možné?

Mnozí mi v onen den řeknou: ‚Pane, Pane, což jsme tvým jménem neprorokovali a tvým jménem nevyháněli démony a tvým jménem neučinili mnoho mocných činů?‘ A tehdy jim vyznám: ‚Nikdy jsem vás neznal. Odejděte ode mne, činitelé nepravosti.‘“ (Matouš 7,22-23)

Řekni mi ještě, Pane Ježíši, bude dodržování soboty důležité i v posledním čase před tvým příchodem?

Drak se na tu ženu rozzuřil a odešel, aby rozpoutal válku proti ostatním z jejího potomstva, kteří zachovávají Boží přikázání a mají Ježíšovo svědectví. (Zjevení 12,17)

...„Kdo se klaní šelmě a jejímu obrazu a přijímá cejch na čelo či na ruku, bude také pít z vína Božího rozhorlení, které je nalito neředěné v číši jeho hněvu ...Zde je vytrvalost svatých, kteří zachovávají Boží přikázání a Ježíšovu víru. (Zjevení 14, 9,10,12)

A Pane, je Boží schrána s Božím neměnným desaterem i v nebesích?

Tu byla otevřena Boží svatyně , která je v nebi, a byla vidět schrána jeho smlouvy v jeho svatyni; (Zjevení11,19)

Znamená to, že budeme světit sobotu a scházet se s tebou tento den i v nebesích?

Neboť tak jako přede mnou zůstávají nová nebesa a nová země, které dělám, je Hospodinův výrok, tak bude zůstávat vaše potomstvo a vaše jméno. A novoluní co novoluní, sobotu co sobotu bude přicházet veškeré tělo, aby se sklánělo přede mnou, praví Hospodin. (Izaiáš 22,22-23)

Vím, že lidé světí sobotu od pátečního večera do sobotního večera. Je pro to nějaké opodstatnění?

...I byl večer a bylo jitro, den první. (Genesis 1,5 kral.)

Pane Ježíši, když začnu světit sobotu, přinese mi to do života hodně problémů, bojím se, že to nezvládnu.

‚Stačí ti má milost, neboť má moc se dokonává ve slabosti.‘ Velmi rád se tedy budu chlubit spíše svými slabostmi, aby na mně spočinula moc Kristova. (2Kor 12,9)

Všichni si ale budou myslet, že jsem se zbláznil...

Když vás budou tupit a pronásledovat a mluvit proti vám lživě všecko zlé kvůli mně, jste blahoslavení. Radujte se a jásejte, neboť hojná je vaše odplata v nebesích; vždyť takto pronásledovali proroky, kteří byli před vámi.“ (Matouš 5,11-12)

Pane, bojím se, co tomu řekne moje rodina, třeba s tím nebudou souhlasit, abych světil sobotu.

Kdo má rád otce nebo matku víc než mne, není mne hoden; a kdo má rád syna nebo dceru víc než mne, není mne hoden. A kdo jde za mnou a nebere svůj kříž, není mne hoden. (Matouš 10,37-38)

Co když třeba ztratím práci a nebudu se moci o svou rodinu postarat?

Nepropadněte tedy starostem a neříkejte: ‚Co budeme jíst?‘ nebo: ‚Co budeme pít?‘ nebo: ‚Co si oblečeme?‘ Neboť o to všechno horlivě usilují pohané. Vždyť váš nebeský Otec ví, že to všechno potřebujete. Hledejte však nejprve Boží království a jeho spravedlnost, a to všechno vám bude přidáno. (Matouš 6,31-33)

Pane, co mám tedy dělat?

Jestliže odvrátíš svou nohu od pošlapávání soboty, od konání svých zálib v můj svatý den, a nazveš sobotu rozkošnou a svatý den Hospodinův ctihodným a budeš ho ctít tak, že nebudeš konat své cesty, nebudeš hledat své záliby a mluvit planá slova, potom budeš mít rozkoš v Hospodinu a nechám tě jezdit na návrších země a budu tě krmit dědictvím tvého otce Jákoba, neboť ústa Hospodinova promluvila. (Izaiáš 58, 13-14)

Pane Ježíši svěřuji se tedy do tvých rukou, a prosím, aby ses postaral o můj život. Prosím, abys mi dal sílu zůstat ti věrný a dovedl mě do svého království. Prosím, abys mi odpustil, že jsem nežil vždy tak, jak sis přál a prosím pošli svého Ducha Svatého, který mě promění, zapíše tvůj zákon do mého srdce, a pomůže ho s láskou a vděčností k tobě zachovávat. Miluji tě, Pane Ježíši, a je-li toto vše tvým přáním, rád se zachovám podle tvých slov. Ty jsi pro mne obětoval tolik, svou nesmírnou slávu, své Božské postavení, svůj život, a jediné, co mohu teď udělat já, je s vděčností vyznat – věřím Ti, vezmi si mé srdce, Pane Ježíši, chci být jen tvůj!

Neboj se, neboť jsem tě vykoupil, povolal jsem tě tvým jménem, jsi můj. Když půjdeš přes vody, budu s tebou, a přes řeky, nezalijí tě. Když půjdeš ohněm, nespálíš se a plamen tě neožehne. Protože já Hospodin jsem tvůj Bůh, Svatý Izraele, tvůj zachránce. (Izaiáš 43,1-3)

Jáť jsem Alfa i Oméga, počátek i konec, první i poslední. Blahoslavení, kteříž zachovávají přikázaní jeho, aby měli právo k dřevu života, a aby branami vešli do města. (Zjevení 22,12-14 kral.)