Odpuštění

Já osobně jsem spíš takový diplomat, než mít s někým spor, tak raději ustoupím. Ale co těžko rozdýchávám je nespravedlnost. Když se mi třeba křivdí za něco, co jsem neudělal, nebo když jsem svědkem takových událostí. Křivda je u mě trefa do slabého místa nejvíc mě zraňuje a působí mi bolest. Tohle je u mě, u Vás to možná bude třeba jiná bolestivá věc. K památce večeře Páně jdeme s Tím, že jsme odpustili, nikdy to pro mě nebyl problém do té doby než přišla KŘIVDA. Byl už jsem rozhodnutý, že k další památce nepůjdu, abych ji nebral nevhodně. ( protože jsem nedokázal odpustit ). Začal jsem si všímat, jak tu křivdu ďábel jen přiživuje. Proto jsem ze srdce prosil Krista, ať mi pomůže, že svou povahou jsem to nedokázal. Ježíš můj král mi pomohl a zasáhl mé bolavé srdce pokojem a dokázal jsem odpustit. Dnes se mi rozsvítilo, i já můžu udělat svému bližnímu křivdu! A omluvím si to, že mě ďábel přemohl. "Kdo je bez viny, hoď po ní kamenem! " Příště se nebudu hněvat na bližního, ale svůj hněv obrátím proti ďáblovi a bližnímu snadněji odpustím, protože hned budu prosit Ježíše, aby zasáhl. Budu vidět bližního už jinak, jak ho svádí a trápí ďábel a sám je bezbranný. Ježíš za mě položil život zachránil mě a odpustil mi a položil život i za mého bližního, na kterého se teď hněváš. Tak to odpusť, vždyť máš v srdci Krista! A to odpuštění pak pokračuje v lásku a spalující touhou to svému bližnímu říct i to, že i Ježíš mu odpustil a oslavit Tím Našeho vykupitele Ježíše Krista. Bůh vám žehnej a odpuštění, ať je Vám jeho požehnáním.