Homeopatie 1.část

Zdá se že v poslední době narůstá obliba tzv alternativní léčení chorob. Mnohé pacienty přitahuje přírodní způsob léčby. Medicína s přístroji je přímo děsí, bojí se případných vedlejších účinků chemicky připravených léků. Mnozí ztratili důvěru ke klasickým léčebným postupům, protože se jim zdají být příliš přetechnizované, obracejí se raději k metodám které nepatří do klasické medicíny. Někdy jsou označované slovem paramedicína, omylem se tyto metody přikládají k přírodním léčebným postupům. Nejprve si však objasníme co je třeba chápat pod pojmem přírodní léčení, protože mnoho co se dnes prodává jako přírodní také vůbec není, pod pojmem přírodní se ve všeobecnosti rozumějí prostředky jako voda, světlo, vzduch, byliny, pohyb. Označení přírodní léčba právem nemá ty léčebné postupy, které chtějí ovlivnit uzdravení pomocí vyprovokovaní obranných sil organismu přírodními léčivy. Všechny takto dosažené léčební úspěchy se dají na základě fyziologie vysvětlit a ověřit. Dnes je však rozšířený názor, že i takové metody jako je akupunktura, homeopatie a jim podobné jsou uznávanými přírodními léčebnými postupy. To však není pravda! Mezi klasické léčební postupy patří balneoterapie, lázeňství, klimatická léčba, která je například u nás ve vysokých Tatrách, vodoléčba, elektroléčba, léčba určitou dietou, pohybová léčba, masáže, fyzioterapie. Nakonec samotný pojem příroda vyvolává u mnohých křesťanů unáhlený závěr, že přírodní je to samé jako Bohem chtěný. Je tu reálné nebezpečí, že prostřednictvím takových myšlenek dochází k pronikání přírodních, mystických a iracionálních představ do myšlení křesťanů. U homeopatie se nejedná o přírodní léčení i když se často vyvolává dojem, že u homeopatických léků je účinná rostlinná látka, kterou obsahují. Ve skutečnosti však největší léčební účinek připisují homeopati tzv. Potenci léku, která vzniká neuvěřitelným dynamickým zředěním. Mnohé křesťanské a křesťansky zabarvené společnosti se dívají na homeopatiji jako na přiměřenou terapii, která zodpovídá

tak řečeno Božímu způsobu léčby. Z části se ji připisuje duchovně náboženský význam,a mnozí se diví kvůli kritice tohoto učení. Sám jsem hovořil s věřícím lékařem, který byl zastáncem této léčebné metodiky. Homepatie se považuje právě pro svůj spirituální význam za důležitý integrační prostředek přispívající k novému pohledu na člověka jako takového. Takové myšlenky se nacházejí už u předchůdce myšlení hnutí New age (Nová doba). Homeopatie stále nosí ty staré šaty, které ji ušil na začátku 19. století Samuel Hanneman, byl skutečným mimořádným mužem a lékařem, způsob jakým se oddával medicíně by mohl sloužit jako horlivý příklad pro mnohé, dnes už rutinně pracující lékaře. V další části nebudeme rozebírat vědecké důvody pro které je homeopatie nepřijatelná, spíš nás budou zajímat biblické důvody. Předně třeba povědět, že lékař který si je vědomý svojí zodpovědností se nikdy nevzdá klasických léčebných postupů. Pro lékařské ošetření jsou ještě stále nutné přesné poznatky a moderní diagnostické postupy. A homeopati přiznávají, že jsou druhy chorob, které se dají vyléčit klasickými léčebnými postupy daleko rychleji a efektivněji. Hlavní rozdíl mezi homeopatii jako léčebnou metodou a klasickou medicínou je následující: Medicína léči způsobem kontraria-kontraribus to jest choroba se léči prostředkem který je zaměřený proti ní. Homeopatie naproti tomu prosazuje opačný názor, totiž similia-similibus to jest: chce léčit chorobu lékem, který ve velké dávce sám chorobu vyvolá. Zakladatelem homeopatie byl už vzpomínaný lékař Samuel Hanneman který žil v roce 1755 -1843 a byl přibližný současník básníka G. T. Ho byl přítelem Messmera, kterého jsme už vzpomínali v našem seriále v souvislosti s tzv. Magnetizérstvím. Co my jako křestané nemůžeme přejít bez povšimnutí je fakt, že byl ve svojí době největším Bohorouhačem a opovrhoval jménem Ježíš. Za zmínku stojí též skutečnost, že Hanneman patřil do svobodo zednářské lóže. Henrych Kunzevt ve svojí knize homeopatie, která vyšla v roce 1985 říká: "chtěl bych právě teď upozornit nato jakým rouhačským duchem byl Hanneman zjevně puděný, označovat Ježíšovo spásné působení za bajku a pověru, stát proti Kristu jako pravému vykupiteli Konfucia to je možné chápat jako přímý satanský útok proti poselství spásy našeho Pána Ježíše Krista. Třeba hned v úvodu povědět, že homeopatie jako léčebná metoda je neodmyslitelná od svého zakladatele." Hanneman byl nepochybně samostatně myslícím člověkem a měl velké intelektuální schopnosti , protože to co tehdy vyučovala oficiální medicína odložil na bok a vyvinul svojí vlastní metodiku. Na základě vlastních pokusů v něm vznikla myšlenka, že by pomocí látek které ve zdravém těle působí určité chorobné příznaky a poruchy funkcí by bylo možné při jejich větším zředěním léčit choroby, které se projevují podobnými příznaky. Takto stanovil tzv. pravidlo léčení podobného-podobným. Princip podobnosti byl používaný a uvádí se ve spisech všech medicínských kultur od Tibetu, Číny a Arábie až po Hippokrata a Paracelsa. Hánnemanovou zásluhou bylo, že tento léčebný princip znovu v roku 1796 objevil a v následujících létech experimentálně podpořil

 a vybudoval. Pojem homeopatie je složený s dvou řeckých slov homojon - to znamená podobný a pathos – choroba. Jako sám Hanneman hovoří přišel na tuto myšlenku úplně náhodně při pokusu s peruánskou kůrou chininovníka o kterém se vědělo, že léčí bahenní zimnici zjistil sám na sobě, tedy na zdravém, že když chinin ve vyšší koncentraci pozřel vyvolalo to v jeho organismu příznaky bahenní zimnice. Z toho udělal závěr, že lék může u zdravého vyvolat právě tu chorobu, kterou u pacienta léči. Hanneman označoval postupy oficiální medicíny za alopatické. Je to složenina dvou řeckých slov alos = jinak a pathos=choroba,utrpení tím chtěl vyjádřit působení léku proti chorobě a jejím příznakům. Je třeba povědět, že neexistuje mnoho alopatických léků, které by neměly vedlejší škodlivé účinky. Proto se mnozí utíkají k alternativním formám léčení a mezi jiným i k homeopatii. Homeopati vysvětlují svoji představu o fungování principu homeopatie takto“ Homeopatický prostředek staví pro buňky těla jakési zrcadlo ve kterém vidí že špatně fungují. Obranné síly které má tělo k dispozici jsou takto podnícené aby se s poruchou vypořádaly a vykořenili ji, aby se to podařilo musí účinek léku na zdravém souhlasit v co možná největším počtu bodů příznaku choroby pacienta, jinak se tělo nedokáže v tomto zrcadlovém obraze opět poznat. Dalším podstatným principem homeopatie je zřeďování léku nebo jak hovoří jeho vyznavači potencováni. Nechce léčit v protikladě s oficiálními mnohými a koncentrovanými léky ale prostřednictvím jednoho celkem specifického, který je podávaný nemocnému ve výrazném zředění. Homeopatie tvrdí, že právě z tohoto ředění vychází podstatná dráždivá síla, která podněcuje vlastní léčivé síly organismu. Kritikové homeopatie tvrdí že koncentrace léčiva je častokrát nižší jako jedna molekula účinné látky v Oravské přehradě, tedy je prakticky nulová. Co je třeba chápat pod pojmem homeopatická potence? Zřeďovaní znamenalo podle Hannemana potenci tedy vlastně zesilování dynamiky účinku léku. Potence léku se vyjadřuje v desítkové soustavě, odtud pochází písmeno D(nebo CH) s číslicí na každém homeopatickém léku. U tinktur se látka ředí alkoholem a u nerozpustných látek se podává s mléčným cukrem. Podle Hannemana nebylo zřeďovaní zředěním, ale cestou aby byl lék obdařený zvláštní silou a aby se mohl dostavit léčebný úspěch. Sám připouštěl že potence D-30 je materiál tak zředěný, že se nedá obsah léčebné látky matematicky vyčíslit, tvrdil také, že v tom případě se celá léčivá látka rozplyne ve svoje duchovní bytí. Bezpochyby zajímavé vysvětlení, že pomocí zředění je lék dynamizovaný a proměnil se v léčivého ducha. Jistě to spočívá v jakýchsi magických představách. Lék se prakticky připravuje takto: vezme se jeden díl léčivé látky a dolije se devět dílů ředícího prostředku, toto je zředěný přípravek s označením D-1 tzn. že je v něm jen jedna desetina původní látky, číslo D-6 znamená, že je v léku jen jedna miliontina léčiva což je skutečně nepatrné množství. Do této koncentrace se hovoří o nízkých potencích nad D-12 hovoří homeopati o středních potencích a nad D-30 o vysokých potencích, sotva kdo si ví představit roztok kde je obsah léčivé látky kde zlomek ve jmenovateli má 30nul (1:1000000000000000000000000000000) Ze školních lavic víme, že podle moudrého učitele Avogadra ke zředění 1:10^23 tedy jednička s 23 nulami v nádobě může být maximálně jedna molekula původní látky, co už je víc zředěné je prakticky čisté ředidlo. Aby jsme si udělali lepší představu koncentrace D-20 znamená 1litr prostředku, který se vylije do světového oceánu. Při zředění D-31 hovoříme už o jedné kapce padající na 1 milion zeměkoulí, zdá se vám to nesmyslné? Jsou však tací léčitelé, kteří pracují se zředěním D-1000 a ještě víc a hovoří o úspěšné léčbě. Theodor Dethlefsen hovoří: "Víme, že při zředění nebo když chcete potenci, která je vyšší jak D-23 se už v roztoku nemůže vyskytovat ani jedna molekula léčivé látky, to je už jen rituální třepání nádobky s alkoholem" Ale pravý homeopat používá právě takové koncentrace aby si byl jistý, že už nepracuje s materiálem. Zastánci homeopatie vysvětlují léčivý účinek vysokých potencí takto: v podstatě počítáním v desáté potenci jsou naše léky celkem bez molekul původní substance. Homeopatický léčivý prostředek podle toho nepůsobí svojí léčivou substancí ale tím, že se musel odehrát proměnný proces , který je nám svojí podstatou neznámý a udál se v důsledku tření a třepaní, přitom se jedná o na základě pravděpodobností hraničící s jistotou o přeměnu hmoty v energii, která je v tekutině prostřednictvím třepaní nadále zjemňována, ale ve svojí podstatě není změněná a zůstává v tekutině obsažena ikdyž se potence provádí v jakékoliv míře.  Nuž co povědět na závěr dnešní relace? Při potencích nad D-6 se už dá sotva hovořit o léku jako takovém, tady přichází na řádu víra nebo okultní síly. V každém případě jen připomínám, že křesťan je v Bibli vyzýván aby zkoumal duchy, protože do světa vyšlo mnoho falešných proroků. Každému křesťanovi by mělo být jasné, že léčebné postupy, které obsahují odkazy na učení, praktiky a síly které odporují křesťanské víře jsou nepřijatelné a homeopatie obsahuje takové esoterické a magické modely myšlení. V budoucí relaci se podíváme blíže z jakého filozofického a duchovního podhoubí myšlenka homeopatie vyrostla. konec první části.